Tady na okraji Prahy se kdysi Jana, zvyklá žít v centru, cítila pěkně ztracená. Teď je šťastná, že žije ve městě i na venkově zároveň.
Majitelka Interier design školy Intermezzo přestavěla s manželem původní domek, v němž se jim narodily tři dcery, v příjemnou rodinnou vilku v anglickém stylu. Prostor přestavby vymezil starý ořech. Pracovna: Janin manžel užívá pracovnu, která má vlastní vchod na zahradu i sociální zařízení. Už od počátku přestavby byla zamýšlena jako případný výminek pro jeho maminku. Cihlový dům: „Přestavbu domu navrhl architekt Michal Ibl, který má sám tři děti, a tak dobře vnímal rytmus naší velké rodiny,“ pochvaluje si Jana.
Jídelna: Skleník, rozkládací stůl a židle po rodičích, váza Pin-up od Jana Čapka a Ilustry z kolekce Neverending Glory od designérů Jana Plecháče a Henryho Wielguse. Jako by jedno navazovalo na druhé. „Žila jsem v Egyptě, v Anglii, Americe i Austrálii. Myslím, že i díky tomu jsem dospěla k lehkosti v kombinování různých stylů.“ Jana Hradecká, majitelka.
Kuchyň: Jana má ráda svou kuchyň, dobře vybavenou pro velké hostiny. Je tu všechno na očích. „Vím, že by mohla být jednodušší, ale myslím, že právě ona dobře vystihuje můj životní styl. Hektický a naplněný,“ usmívá se Jana.
Ložnice: Klidný prostor v patře domu. TIP: nemá smysl zaplevelit byt množstvím malých květináčů. Jeden velký strom udělá větší efekt!
Toaletka: Dobře zorganizované šperky slouží jako nejmilejší dekorace.
Galerie: Schodiště do patra je lemované galerií vyskládanou z obrazových rámů. Každý si v nich může představovat obraz, jaký sám chce.
Obývací pokoj: Velký společenský prostor s krbem je volně propojený s jídelnou a kuchyní, což je v případě velké rodiny naprosto ideální. TIP: zelená barva na stěnách posunula obývací pokoj stylově blíž k Anglii. Stačilo dodat správně kárované závěsy. „Nemáme televizi, a tak se z pohovky nejraději koukáme do zahrady nebo na praskající oheň v krbu.“ Jana Hradecká, majitelka.
Co mě naučila škola? Od doby, kdy se rozhodla podnikat, je Jana každý den ve škole… „Často jsem slýchala názory, že máme moc věcí, že jsou příliš konzervativní atd… ale já věděla, že jestli má náš dům být naším opravdovým domovem, musí vystihnout nás, naši rodinu, nikoho jiného. Poté, co jsem založila Interier design školu Intermezzo, řeším se studenty i s kolegy bydlení každý den. Uvědomila jsem si, že už nemusím obhajovat to, jak bydlím. Jsem to přece já! Zároveň jsem méně kritická k interiérům těch druhých. Při zařizování bytu pro někoho dalšího musíte respektovat spoustu věcí, jeho životní styl, historii jeho rodiny, vzpomínky i budoucnost. A to vůbec není snadné.“
V domku, který Janin muž získal od příbuzných, vychovali nejdřív své tři dcerky do školního věku. Pak se přestěhovali do pronájmu vedle a nechali si postavit dům podle svých představ. Jediným limitujícím prvkem byl starý ořech, který je dodnes králem celé zahrady a poskytuje chladivý stín i nové terase. Hradečtí si přáli maximálně propojit dům se zahradou – a tak mohou projít ven z každé místnosti domu. Dcery získaly vlastní pokoje a i když ta nejstarší, dvacetiletá, už řije samostatně, ještě přicházejí chvíle, kdy se spolu stulí všechnyv jedné posteli. „Nemáme televizi, když se holky chtěly dívat na pohádku, musely se obléct a jít k babičce, která bydlí nedaleko,“ vypráví Jana. „Podařilo se nám z nich vychovat kreativní osobnosti, které odmalička věděly, že když se chtějí bavit, musí si něco vymyslet samy,“ dodává. Jejich pokoje právě procházejí proměnou, kterou vám také brzy představíme. Rodičovská část domu už má však své pevné rysy, které mohou inspirovat i vás. Mix starých a nových věcí, barev i květin tvoří opravdový domov. Takový, že si sem Jana nemůže nosit práci na doma. „Hodilo mě to tu do relaxu,“ přiznává s úsměvem.
